Zapnout si v autě bezpečnostní pás, to už je pro většinu lidí automatická záležitost. Stejně automatické by mělo být i nasazení cyklistické helmy pokaždé, když se vyhoupnete do sedla svého (a koneckonců i cizího) kola. Ne nadarmo je u nás nošení helmy u osob do 18 let dokonce nařízeno zákonem a samozřejmě se důrazně doporučuje i pro starší cyklisty.

Mít helmu a mít správnou helmu, to je ovšem zásadní rozdíl. Pokud vám při jízdě bude například padat do zorného pole, může nadělat víc škody než užitku. Proto je třeba dát si na jejím výběru pořádně záležet. Jestli si nejste jisti, co přesně při koupi posuzovat, čtěte dál.

Ochrana na prvním místě

Existují cyklistické helmy různých druhů, jejich hlavním úkolem je ale vždy ochrana vaší křehké hlavy při pádu. Proto je přirozeně důležitý materiál, ze kterého je vyrobena. Většinou se jedná o pěnový polystyren, který umí dobře ztlumit případný náraz tím, že obětuje sám sebe. Pokud je tedy po velkém nárazu helma prasklá, znamená to, že materiál udělal dobře svou práci. Rozhodně ji pak už znovu nepoužívejte.

Téměř každá helma má v současné době pro dosažení větší pevnosti vnitřní ochranný materiál a vnější plášť vylisovány společně. Helmy určené hlavně pro horská kola jdou ještě dále, jelikož nabízí ochranu proti několikanásobnému nárazu, který je při vyjížďce do přírody poměrně pravděpodobný.

Jaký jste cyklistický typ?

Jednoduše byste si před koupí helmy měli ujasnit, na jaké ježdění ji budete nejvíce používat. Cyklistické helmy můžeme rozdělit do tří základních skupin, tedy na sportovní (univerzální), silniční a horské. Všechny si kladou stejný cíl, tedy ochránit hlavu při pádu a zároveň být co nejpohodlnější, aby vás při jízdě neomezovaly. Přesto jsou mezi nimi nezanedbatelné rozdíly:

Sportovní (univerzální): ekonomická volba pro rekreační silniční, městskou a horskou cyklistiku. Oblíbené jsou také u skateboardistů a in-line bruslařů
Silniční: Díky své nízké hmotnosti, velkorysému větrání a aerodynamickému tvaru jsou ideální volbou pro milovníky silniční cyklistiky.
Horské: Jsou navrženy tak, aby dobře větraly i při nízkých rychlostech. Od výše zmíněných dvou typů se liší hledím, rozšířeným pokrytím temene a také tím, že perfektně sedí na hlavě i na nerovném, náročném terénu. Proto je často používají i cyklokrosaři.

Základní rozměry pro dospělé:

Malá: 51cm – 55cm
Střední: 55cm – 59cm
Velká: 59cm – 63cm
Extra-malá, extra-velká: méně než 51cm, více než 63cm
Univerzální (pro muže): 54cm – 61cm
Univerzální (pro ženy): 50cm – 57cm
Většina dětských helem je v univerzální velikosti 46 cm – 57 cm. Někteří dospělí s menší hlavou je mohou bez problémů také nosit. Pokud se rozměr vaší hlavy nachází mezi výše uvedenými velikostmi, zvolte vždy tu menší variantu.

V přizpůsobivosti je síla

Téměř každá helma má retenční systém, který zajišťuje, že dobře sedí a zůstává bezpečně na svém místě i v případě nárazu. Pevnost helmy lze nastavit například pomocí zabudovaného kolečka, nebo malými zarážkami, které kontrolují pásek kolem hlavy.

Když helmu utáhnete, měla by držet cca. 2 centimetry nad vaším obočím. Hýbejte s helmou dopředu a dozadu i ze strany na stranu. Pokud se pohne o více než dva centimetry, ještě ji utáhněte. Nikde by vás ale nemělo nic tlačit, helma by měla být pohodlná a zároveň chránit optimální část lebky. Popruh pod bradou musí být také nastavitelný.

Co dál sledovat?

Ventilace – tato vlastnost je u cyklistických helem velmi důležitá, protože hlava reguluje zahřívání celého těla a dostatečné větrání pohlídá jeho rozumnou teplotu i při vyšší námaze. Většinou je zajištěna pomocí několika vnějších otvorů, či průduchů, kudy může vzduch pronikat přímo k vaší hlavě. Navíc mají helmy dobře vyřešený i vnitřní systém odvětrávání – vzduchové průduchy vyryté ve vnitřním plášti přivádí chladný vzduch přímo k místům, které se na hlavě nejvíce zahřívají. Tento vzduch je pak následně odveden z helmy pryč pomocí velkých otvorů, jakýchsi „výfuků“. Tímto důmyslným systémem helmy snadno zabrání vašemu přehřátí.

Polstrování – Přijde-li řeč na pohodlí, polstrování je třešničkou na dortu. Pomáhá například odvádět pot. Antibakteriální přípravky zase mohou předejít nepříjemnému pachu.

Hledí – Najdete ho spíše na helmách pro horská kola, než na silničních přilbách. Ochrání vás před oslněním a zabrání dešťovým kapkám, aby se vám dostaly do očí, nebo na brýle. Nemělo by ale omezovat vaše zorné pole. Nastavitelné hledí vám například umožní určit si, jak moc oči zakryje, takže si to můžete snadno pohlídat.

Každý rok zmizí v České republice kola za desítky miliónů korun. Podle policie se jich přitom povede najít jen šestina. Jak a kde své kolo nechat nechcete-li o něj přijít? Jaké jsou druhy zámků, jak správně kolo zamykat a jaké další tipy by měly zloděje od krádeže vašeho kola odradit?

Deset tipů proti krádeži kola

• pokud to jde, volte pro jízdu do města staré nebo levnější kolo raději než nové či závodní
• nahraďte rychloupínáky výpletů a sedlovky šrouby
• vybírejte si k uzamčení kola taková místa, na nichž se pohybuje hodně lidí a kolo je na očích (pozor ať nezavazí). Kamera městského monitorovacího systému vás možná nezachrání, ale určitě je lepší kolo zamknout v jejím dosahu
• kolo upínejte k pevně umístěným předmětům (strom, sloup, zábradlí, dopravní značka – přišroubovaná, lavička, hromosvod nebo cyklostojany)
• nezamykejte kolo jen za rám, ale i za další součásti jako nosič a přední nebo zadní kolo
• používejte kvalitní zámek, raději podkovu než lankový, nebo kombinaci více zámků
• před opuštěním kola z něj sundejte součásti, které snadno sundat jdou – computer, odepínací blikačky, brašnu, apod.
• registrujte kolo do databáze (většinou) Městské policie a opatřete jej nálepkou upozorňující na to, že je kolo registrováno v databázi MP
• vybavte si kolo něčím, co jej odlišuje – výrazné nálepky nebo barva rámu
• kupujete-li kolo z druhé ruky, chtějte znát původ kola – nepodporujme ty, kdo kradou kola cíleně!

Naše doporučení

Při cestách do města, do zaměstnání nebo do školy si jen málokdo z nás dovolí vyrazit bez zámku. Myslete na to i vy. Pro zručné zlodějíčky je totiž odcizení kola otázkou vteřin a jedině zámkem a správným připoutáním kola jim můžete jejich snažení trochu znesnadnit. Bicykl vždy zamykejte k něčemu, co je instalováno pevně – strom, sloup, zábradlí, dopravní značka, lavička, hromosvod apod. Můžete také využít ukotvených stojanů nebo uzamykatelné stojany na kola, které už najdete ve většině větších měst. Výhodou je kolo zamknout tam, kde je všem dobře na očích. Podezřelý člověk s kleštěmi nebo pilkou zápasící se zámkem by jistě upoutal pozornost kolemjdoucích.

Lankové zámky, ač jsou nejrozšířenější, tvoří jakýsi základní kámen ochrany kola proti zcizení. Odradí náhodného kolemjdoucího „pobertu“, ale skutečného zloděje vybaveného štípacími kleštěmi většinou nezastaví.

Vybíráte-li zámek na kolo, je vhodné se zaměřit na mechanismy bytelnější – pevné řetězy (někdy bývají opatřené plastovým obalem) nebo tzv. podkovy. Takový zámek je tvořen ohnutou tyčí ve tvaru písmene „U“ a dílem se zámkem spojujícím oba konce. Přeštípnout kleštěmi nelze a lapka již musí vynaložit poměrně velké úsilí, aby kolo ze zajetí zámku dostal. Tyto zámky jsou pochopitelně dražší než lankové, ale liší se od sebe i navzájem bytelností, zamykacím mechanismem i cenou. Policisté pak doporučují oba typy zámků kombinovat.

Další možností jsou zámky s číselným kódem. Vyznavači moderních technologií zase budou nadšeni z elektronických prvků zabezpečení. Osobní alarmy nebo pohybové detektory s nastavitelnou citlivostí spustí hlasitý alarm v okamžiku, kdy s kolem někdo začne manipulovat. Existují už i zámky, které v případě manipulace s kolem odešlou svému majiteli textovou zprávu s upozorněním.

Jedním z nových způsobů používaným v ochraně majitelů jízdních kol proti krádeži je čipování kol. Městští strážníci navíc nabízejí centrální evidenci bicyklů, v níž je fotka kola a výrobní číslo rámu. To pak umožňuje po odcizených kolech pátrat v bazarech, zastavárnách i na ulici. Navíc je kolo po registraci opatřeno nálepkou označující, že je kolo v evidenci městské policie. I to by mohlo zloděje odradit.

Při zamykání kola uzamkněte rám společně s předním nebo zadním kolem. K pevným překážkám jak již bylo zmíněno výše. Zbavte jej všech odnímatelných součástí, o které nechcete přijít – cyklocomputery, blikačky, světla. Na zváženou je nahradit veškeré rychloupínáky pevnými šrouby. Zhrzený zloděj, jemuž se nepovedlo překonat zámek, se vám může pomstít alespoň tak, že vám zákeřně odnese přední nebo zadní kolo či sedlovku se sedlem.

Hodí se také říci, že i zloději jsou vybíraví. Podle statistik Policie ČR byla před deseti lety průměrná hodnota ukradeného kola necelých devět tisíc korun, v roce 2008 to bylo již 15 tisíc. Mezi zloději příliš oblíbená nejsou něčím „specifická“ kola.